Spolupráce podnikatele s odpovědným zástupcem

Co když máte kvalitní podnikatelský plán, navázané obchodní vztahy, vyřešené financování, ale chybí vám odborné vzdělání? Taková situace není nijak výjimečná. V rámci svého podnikání jste mohli navázat vztahy s dalšími a dalšími partnery a nakonec se ukázalo, že vaše manažerské dovednosti se výborně hodí pro konkrétní typ podnikání, ovšem k samotné jeho realizaci je nutná odborná znalost. Může se to týkat mnoha oborů stavebnictví, elektrotechniky, dopravy i dalších řemeslných, vázaných nebo koncesovaných živností.

Pokud nechcete nebo nemůžete sami absolvovat rekvalifikační kurz a odpracovat odpovídající praxi, nejlepší cestou je zaštítit se odpovědným zástupcem, tzv. garantem. Právě ten je řešením pro ty, kdo chtějí začít podnikat v oboru, pro který nesplňují podmínky dané živnostenským zákonem.

Co když však ve svém okolí nemáte vhodnou osobu k dispozici? Ani v takovém případě není nic ztraceno. Existuje možnost nalézt odpovědného zástupce prostřednictvím inzerce nebo zprostředkovatelské společnosti. Tato možnost je zcela legální, ovšem doporučujeme nepovažovat jí za úplnou formalitu a s vybraným garantem být ve skutečném kontaktu, čímž se podaří nastavit parametry úspěšné spolupráce a předejít nepochopení a neshodám.

Výběr nepodceňujte

Podnikatel a jeho odpovědný zástupce jsou ve zvláštním vztahu. Na bedrech odpovědného zástupce leží celá řada povinností. Odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování předpisů. Důležité však je, že je odpovědný podnikateli nikoli státním orgánům ani třetím osobám. V případě porušování podmínek provozování živnosti je to podnikatel, který je vystaven postihu a sankcím. Garant by si tedy měl být vědom svého závazku nejen k osobě podnikatele, ale vůbec k celé firmě. Má dokonce možnost omezit podnikání v případě, že podnikatel nerespektuje jeho odborné pokyny. V krajním případě může vypovězením své funkce zabránit podnikateli v postupu, se kterým nesouhlasí. Podnikatele chrání ustanovení říkající, že v případě neplnění podmínek sice nevzniká odpovědnému zástupci možnost přímého postihu ze strany živnostenského úřadu, ale v případě zanedbání svých povinností, ze kterých bude příslušnými úřady sankcionován podnikatel, se tento může na odpovědnému zástupci domáhat eventuální náhrady škody.

Podnikatel je tedy na odpovědném zástupci závislý a podle toho by ho měl vybírat. Důraz klaďte nejen na odbornou způsobilost, ale také na osobnost a charakterové vlastnosti.

Jak uzavřít smluvní vztah?

Na základě výše lze jen doporučit uzavřít z odpovědným zástupcem písemnou smlouvu, ve které budou detailně specifikovány jeho pravomoci a odpovědnost a zároveň upraveny další mechanismy.

Živnostenský zákon neupřesňuje, jakými předpisy se má vztah podnikatele a odpovědného zástupce řídit. Musí to však být vztah smluvní, tedy pracovněprávní nebo obchodně závazkový. Pracovněprávním může být běžný pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti. Z logiky věci vyplývá, že nelze uzavřít dohodu o provedení práce, kterou zákon omezuje na maximálně 300 odpracovaných hodin za rok, neboť odpovědný zástupce odpovídá za živnost neustále.

Po novele živnostenského zákona z roku 2004 je možná spolupráce podnikatele a odpovědného zástupce také na principu obchodně závazkového, tedy tak, že garant je osoba samostatně výdělečně činná, se kterou má podnikatel uzavřenu smlouvu.

Důležitý je také způsob ukončení smluvního vztahu. U pracovního poměru se řídí ustanoveními zákoníku práce o výpovědní lhůtě, u obchodního konkrétní formulací smlouvy stanovující možnosti jejího vypovězení. Důležité je, aby jedna ze stran nahlásila skutečnost živnostenskému úřadu, který odpovědného zástupce vymaže z rejstříku.

Odměna

O tomto zákon nijak nehovoří. Odměna je čistě záležitostí smluvních stran. Ovšem pokud se jedná o pracovněprávní vztah, měl by podnikatel pamatovat na ustanovení zákoníku práce, které říká, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.

V praxi se lze setkat s více způsoby úhrady služeb garanta. Lze se setkat s požadavkem na úhradu určité vyšší částky při uzavření smlouvy a následném pravidelném měsíčním či čtvrtletním placení, nebo pravidelném měsíčním finančním plnění s navýšením při mimořádných požadavcích na součinnost.